Awojky
Tak je tu new soutěžka SONF
soutěž o nejky filmík
a pak tu je etě
SOND ju Tak se přihlaš

! Pozor kopirovat se zdrojem!



Ahojky tak sme z5
a bude to tu jako dřive
plno soutěží atd...
no plostě ..
bavte se <3
a mimochodem .. už
se zase spřateluji ale pozor
ted je tu na to rubrika kdo to da jinak
ignoruji xD <3

Leden 2009

Kelly Clarson

31. ledna 2009 v 9:31 | Marťulka |  Kelly Clarkson
Kelly ClarksonKelly ClarksonKelly ClarksonKelly ClarksonKelly ClarksonKelly ClarksonKelly ClarksonKelly ClarksonKelly ClarksonKelly ClarksonKelly ClarksonKelly ClarksonKelly ClarksonKelly ClarksonKelly ClarksonKelly Clarkson

Hillary Duff

31. ledna 2009 v 9:28 | Marťulka |  Hilary Duff
Hilary DuffHilary DuffHilary DuffHilary DuffHilary DuffHilary DuffHilary DuffHilary DuffHilary DuffHilary DuffHilary DuffHilary DuffHilary Duff

Videoklipy-1

22. ledna 2009 v 16:58 | Marťulka |  Videoklipy

Emily :-)

22. ledna 2009 v 16:49 | Marťulka |  Emily Osment
Emily OsmentEmily OsmentEmily OsmentEmily OsmentEmily OsmentEmily OsmentEmily OsmentEmily OsmentEmily OsmentEmily OsmentEmily OsmentEmily OsmentEmily OsmentEmily OsmentEmily OsmentEmily OsmentEmily OsmentEmily OsmentEmily OsmentEmily Osment


H2O

20. ledna 2009 v 10:41 | Maůůtíínka |  H2O stači přidat vodu
H2o - Stačí přidat voduH2o - Stačí přidat voduH2o - Stačí přidat voduH2o - Stačí přidat voduH2o - Stačí přidat voduH2o - Stačí přidat voduH2o - Stačí přidat voduH2o - Stačí přidat voduH2o - Stačí přidat voduH2o - Stačí přidat voduH2o - Stačí přidat voduH2o - Stačí přidat voduH2o - Stačí přidat vodu


Barvy Koní

14. ledna 2009 v 17:05 | Marťulka
BARVA KONĚ

ALBÍN -

-nepigmentovaná srst i kůže

BĚLOUŠ


-má černou kůži a bílou srst, ta však může být smíšena s jinou barvou, například s červenou, hnědou, šedou, černou. Bělouš se rodí černý a do 10 let vyběluje. Narozdíl od něho existuje bělouš nevybělující, jehož bílá barva smíšená s jiným odstínem zůstává po celý život stejná.





Chov

14. ledna 2009 v 17:02 | Marťulka
Dnešní plemena chována v jednotlivých světadílech lze zařadit do čtyř plemenných skupin.
1.Plemenná skupina koní mongolského typu (stepní)
2.Plemenná skupina koní orientálních východního typu
3.Plemenná skupina koní okcidentálních západního typu
4.Plemenná skupina koní nordických severských
Současným požadavkům vyhovuje teplokrevník svou vícestrannou užitkovostí. Český teplokrevník vyniká jak ve sportu a rekreačním ježděním tak i v zápřahovém sportu.

ARABSKÝ PLNOKREVNÍK
Arab vyniká povahou i vzhledem. Hlava je krátká a velmi jemná, nos je zřetelně štičí, nozdry jsou velké, oči široce otevřené a posazené níže než u jiných plemen. Uši jsou malé, kořen ocasu je nasazen nápadně vysoko na zádi. Při pohybu je nesen obloukovitě vzhůru. Arab vyniká vytrvalostí, ačkoliv je vynikající i v jiných soutěžních disciplínách. Pohyb araba se popisuje jako plavání, je ohnivý a odvážný a má dobrou povahu. Výška je 144-153cm v kohoutku a hmotnost je cca 400kg.
ARABSKÝ KŮŇ KMENE SHAGYA
Hlava je zřetelně štičí, chřípí je malé a jemné s jemnou kůží. Oči jsou neobyčejně velké. Kohoutek je výraznější. Od plnokrevného araba se liší tím, že je vyšší a mohutnější.
ANGLICKÝ PLNOKREVNÍK

Je nejrychlejší a nejcenější ze všech plemen. Hlava je ušlechtilá , pod tenkou kůží jdou zřetelně vidět cévy. Profil je narozdíl od araba rovný, uši jsou trošku delší a velmi pohyblivé. Plnokrevník je fyzicky velmi odolný a neobyčejně odvážný, je velmi napjatý a nervózní, je velice náročný na zacházení. Výška v kohoutku je 162-165cm v kohoutku a hmotnost cca 500kg.

ANDALUSKÝ KŮŇ

Andaluský kůň je vhodný pro náročný výcvik díky síle stehen a uspořádání kloubů zadních končetin. Hlava mívá lehký klabonos, hřbet je krátký a záď bývá strmá. Ocas je dlouhý, bohatý a trvale zvlněný tak jako hříva. Andaluský kůň není rychlý, ale neobyčejně silný a vytrvalý. Výška v kohoutku je 155cm.

APALOSA

Kůže kolem nozder je nepravidelně černě a bíle tečkovaná. Hříva je řídká stejně jako ohon. Záď je zřetelně osvalená. Toto plemeno je mnohostraně využíváno. Je to americký typ skvrnitého koně.

BELGICKÝ CHLADNOKREVNÍK

Hlava belgického chladnokrevníka má jnteligentní výraz, krk je krátký, ale za to silný. Belgický kůň je podsaditý vyznačující se velkou silou krátkého hřbetu a beder. Osvalená záď je výrazně zaoblená. Nohy jsou krátké, velmi silné a mívají zpravidla rousy. Výška v kohoutku je 165-170cm. Zbarvení převládá ryzé ale běžní jsou i hnědáci, plaváci i bělouši.

ČESKÝ TEPLOKREVNÍK

Lehký kůň použitelný k jezdectví i k lehčímu tahu, je to kvalitní kůň dobré stavby s ušlechtilou hlavou rovného profilu. Výška v kohoutku je 160-165cm a hmotnost cca 500kg.

ČESKÝ CHLADNOKREVNÍK

Český chladnokrevník je těžký tažný kůň. Využívá se do tahu nebo do lesa. Má těžkou hlavu, silný krk, svalnatou záď a silné končetiny. Výška v kohoutku je 160-170cm a hmotnost cca 650-1000kg.

FALABELLA

Základem pro vyšlechtění byl shetlandský pony a velmi malý plnokrevník. Falabella nemá prakticky žádné využití, ale může být domácím mazlíčkem. Hlava a celkový výraz jsou neobyčejně milé. Srst je hedvábná, hříva i ocas jsou bohatého vzrůstu. Záď i zadní nohy nejsou dostatečně silné a přední nohy mívají sklon k zakřivení. Vyskytuje se většina barev jako jsou hnědáci, vraníci, bělouši i strakáči.

FURIOSO

Hlava je podobná jako u plnokrevníků, jen uši jsou poněkud delší. Profil je rovný a nozdry jsou velké. Furioso je všestranný jezdecký kůň. Nohy jsou silné a kopyta kvalitní. Výška v kohoutku je 165cm.

FRÍSKÝ KŮŇ

Hlava je dlouhá s poměrně krátkýma ušima. Trup je silný a mohutný stejně jako plece a záď. Nohy jsou krátké, silné a na spěnkách jsou bohaté rousy. Ohon a hříva jsou velmi bohaté a vlnité. Fríští koně vynikají v zápřahu i pod sedlem. Výška v kohoutku je 153cm.

FJORDLING
Hlava je široká s malýma špičatýma ušima. Žuchvy jsou silné, ale profil není klabonosý. Pro fjorda je typické plavé zbarvení s úhořím pruhem. Končetiny jsou silné, krátké s výraznými klouby a jsou na nich stopy zebrování. Trup bývá zaoblený a osvalený. Kohoutek je nízký a záď je krátká, ale zato silně stavěná. Na spěnkách bývá kratší rous. Fjordling je nenáročný, otužilý a dlouhověký. Ohon je stříbřitý, hustý, bohatý a uprostřed jsou černé žíně. Výška v kohoutku je 130 - 140cm.
HANOVERSKÝ KŮŇ
Hlava je středně velká, lehká a výrazná. Oči jsou velké a živé. Krk je jemný a dlouhý. Kohoutek bývá výrazný. Hřbet je středně dlouhý a silný s mohutnými bedry. Záď je svalnatá a mívá zploštělý kříž. Nohy jsou mohutné s dobře vytvořenými kloby. Povoleny jsou všechny barvy. Výška v kohoutku je 155 - 165cm.
HAFLING
Haflihg je všestranný a ochotný kůň. Má široce otevřené nozdry, velké oči a malé uši. Hafling je silný a mohutně stavěný. Hřbet bývá delší a nohy jsou dobře stavěné. Hříva a ohon jsou bohaté a zvlněné. Toto plemeno je neobyčejně zdravé a otužilé. Výška v kohoutku je 135cm.
HUCUL

Hucul je typ horského koně, hlava je hrubší, má nízký kohoutek a skloněnou záď. Krk je krátký a svalnatý. Hřbet je pevný. Je to velice skromný a odolný kůň. Vhodný pro výcvik dětí. Výška v kohoutku je 140-150cm a hmotnost cca 300-400kg.

HOLŠTÝNSKÝ KŮŇ
Hlava je výrazná s velkýma jasnýma očima. Hruď je široká a hluboká, kohoutek výrazný, hřbet a bedra jsou silná a svalnatá. Zadní nohy mají mohutně osvalené hýždě a přední nohy jsou dobře stavěné. Povoleny jsou všechny typy barev. Nejčastěji se vyskytuje tmavý hnědák. Výška v kohoutku je 162 - 172cm.
KLADRUBSKÝ BĚLOUŠ

Je to těžký kočárový kůň s typickým klabonosem, klenutým krkem, nevýrazným kohoutkem a delší zádí. Není rychlý ale vytrvalý. Výška v kohoutku je 155-165cm a hmotnost cca 600-650kg.

LIPICKÝ KŮŇ

Hlava je pěkně utvářená a je na ní někdy patrný arabský vliv, většinou však mají poloklabonos nebo klabonos. Lipicán je pohybový atlet, živost a zdatnost lipicána spolu s jeho klidnou povahou ho předurčuje pro vysokou školu. Výška v kohoutku je 153-165cm a hmotnost cca 500-650kg.

PALOMINO - IZABELA
Hlava by měla působit jemně, oči mají být tmavé nebo oříškové. Barva je zlatá světlejšího nebo tmavšího odstínu. Hříva a ohon jsou bílé. Kůže je buď tmavá nebo zlatě zbarvená. Na nohách jsou časté bílé odznaky. Výška v kohoutku je 144 - 163cm.
PINTO

Hlava je pěkně utvářená. Pinto je silný kůň s mohutnou zádí. Stavbou těla odpovídá dobytkářskému typu. Pinto má dva typy zbarvení, ovaro a tobiano. Základní barva ovara je tmavá a na ní vystupují nepravidelné velké bílé skvrny. Tobiano je naopak bílý s rozměrnými skvrnami jiné barvy.

SHETLANDSKÝ PONY
Hlava je pěkně tvarovaná, uši jsou malé a čelo široké. Krk má výrazný hřeben, je silný a svalnatý. Prsa jsou široká, hřbet je krátký se svalnatými bedry. Záď je široká a mírně skloněná. Hříva i ohon jsou bohaté. Nohy jsou kratší s výraznými klouby. Výška v kohoutku je 100cm. Shetlandský pony má silnou konstituci a je otužilý.
TRAKÉNSKÝ KŮŇ

Ušlechtilá hlava je příkladem vlivu anglického plnokrevníka a araba. Trakénský kůň má výrazné oči, které jsou daleko rozestavěny a citlivé a pohyblivé uši. Plece jsou dobře tvarované a záď bývá neobyčejně silná. Výška v kohoutku je 162 - 165cm.
Vysvětlivky:
Plnokrevník - jeho předkové jsou vedeni v plemenné knize
Plemenná kniha - je soubor rodokmenů příslušníků určitého plemene (chovná organizace)
Škola - je to vrcholový způsob výcviku koní (vysoká škola)
Hlava - a) rovná
b) štičí - typická pro arabské koně
c) klabonos - vyklenutý profil koně


CHOVÁNÍ, KOMUNIKACE A SEXUALITA KONÍ


FRKÁNÍ

Při frkání kůň profukuje vzduch nosními dírkami, aby je vyčistil od dráždidla jako je například kousek slámy nebo sena. Frkání se může objevit i při klusání nebo cválání, kdy dýchací soustava pocítí potřebu pročištění. Kůň může frkáním dávat najevo i strach z různých předmětů.
VĚTŘENÍ
Jedná se o povrchní dýchání nozdrami. Kůň většinou větří, když vidí nebo cítí něco co se mu zdá být nebezpečným.
DRŽENÍ TĚLA
Kůň někdy zaujme postoj s vysoce drženou hlavou a ocasem a s vysokou akcí končetin. Tento druh držení těla je typický pro některá plemena koní, jako jsou například plnokrevní arabi. V určitých situacích je každý kůň schopen pyšně vykračovat s hrdým držením těla. Toto držení těla, které je často patrné spíše ve výběhu než pod sedlem nazýváme tzv. vzrušeným postojem. Narozdíl postoji vzrušenému existuje také tzv. postoj odpočinkový. Kůň stojí se skloněnou hlavou a ocasem a střídavě ulevuje jedné ze zadních končetin.
DOTYKOVÁ KOMUNIKACE

Komunikace pomocí dotyků u koní hraje velkou roli v určitých životních obdobích, jako jsou například námluvy, kdy doteky zvyšují sexuální vzrušení klisny a hřebce. Doteky jsou také velmi důležité pro vytvoření vazby mezi matkou a hříbětem. Vzájemné doteky jsou ve velké míře využívány i při komunikaci mezi koňmi a lidmi. Většina ošetřovatelů tráví spoustu času čištěním svých koní, i když to ve většině případů není nezbytně nutné. Hlavní význam spočívá spíše ve vzájemné komunikaci. Koně potřebují čas pro vytvoření přátelského vztahu k lidem a pro vnímání jejich dotyků.

HLASOVÁ KOMUNIKACE

Řehtáním se dorozumívají koně s oddělenými členy stáda, nebo tak projevují rozčílení. Kvičení a mručení jsou projevem vzrušení nebo agrese. Klisna jemným řehtáním uklidňuje své hříbě a podobně se ozývají koně očekávající krmení nebo nějakou lahůdku. Frkání prozrazuje, že kůň vidí nebo cítí, co se mu zdá být nebezpečným.

CHUŤOVÁ KOMUNIKACE

Ke komunikaci prostřednictvím chuťových vjemů dochází v okamžiku, kdy se dva koně navzájem olizují a ošetřují. Koně využívají chuť také k rozlišení vhodné a nevhodné potravy. Díky chuti klisna bezprostředně po narození rozpozná své hříbě a je to také jediný okamžik, kdy ho celé oblíže.

ČICHOVÁ KOMUNIKACE
Pachové zprávy jsou produktem kožních žláz. Pach produkují i mazové či potní žlázy, které jsou rozptýleny po celém těle. Výměšek mazových žláz je důležitý pro udržení tělesného tepla a zodpovídá za lesk srsti. K vylučování potu dochází při ohřátí určité části těla koně.
Rozpoznání domovského prostředí - pokud je jakýkoliv pach spojen s domácím prostředím, koně se jim budou řídit i na velkou vzdálenost.
Rozpoznání skupiny - stádo mívá identifikační pach moči a výkalů, jelikož požírají stejný druh krmiva. Při začleňování nového koně do stáda musíme být velmi opatrní, neboť koně, kteří jsou dlouhodobě na pastvinách jsou neochotná přijmout mezi sebe nové koně.
KOMUNIKACE POMOCÍ POLOHY UŠÍ

Poloha uší ukazuje náladu koně. Směrem dopředu signalizují velký zájem. Stříhání ušima je pro jezdce dobrým znamením, ujišťuje ho, že se kůň soustředí. Pokládá-li je však dozadu těsně k zátylí, je to známka nespokojenosti a hrozby.

SEXUALITA KONÍ

Zvířata vylučují feromony - vonící látky, které produkují kožní žlázy.
Funkce feromonů spočívá v synchronizaci chování hřebce i klisny tak, aby došlo k úspěšnému spáření. Pokud je klisna v říji, feromony jsou vylučovány močí. Tyto feromony informují hřebce o připravenosti klisny k pohlavnímu aktu. V řízení pohlavního chování hřebců a klisen hraje významnou roli hypofýza (podvěsek mozkový). Čichové zprávy zaregistrované jednotlivými smysly jsou do hypofýzy přivedeny k analýze, která aktivuje činnost dalších mozkových center. Hypofýza poté vyloučí hormony stimulující pohlavní orgány. Klisny obvykle dospívají ve věku 15-24 měsíců, ale i později. K chovu se obvykle používají od dvou let, ale přijatelnější je věk tří let. Flémováním hřebec kontroluje reprodukční cyklus klisen častým očicháváním jejich vulvy a moči. Při flémování ohrnutý horní pysk uvolňuje přístup ke zvláštnímu smyslovému čidlu. Hřebci flémují ze všech koní nejvíce, ale silné nebo neznámé chutě a pachy mohou přimět flémovat také klisny a valachy.

Parkur

14. ledna 2009 v 16:59 | Marťulka
PARKUROVÉ JEŽDĚNÍ

VÝBĚR KONĚ

Výběr koně pro skokové soutěže je důležitý proces,při kterém neklademe důraz na to jestli má kůň základní výcvik již za sebou.Takový kůň je sice připraven začít s tréninkem,ale je tu riziko,že tento kůň může mít určité zlozvyky získané z nesprávně provedeného výcviku.To by nám vše jen ztížilo.Posoudit koně zda se hodí pro skokové soutěže lze i podle exteriéru.Vybereme-li si koně,který se teprve připravuje na základní výcvik,budeme soudit podle výhod dobrého skokana.Výhodou je dlouhý dobře nasazený krk a delší hřbet,osvalená bedra,silné klouby a zdravé končetiny.Toto bývají znaky dobrého skokana.Rozhodující však nebývá jen exteriér koně.Nejdůležitější je nebojácnost a ochota respektovat překážku.Napravovat koně,kteří bezdůvodně zastavují před překážkou v důsledku dřívějším nesprávným ježděním bude velmi obtížné.Proto je velice důležité pro přípravu koně i výběr vhodného jezdce.Protože i velmi schopný kůň a velice nadaný jezdec nemohou mnoho dokázat,je zapotřebí,aby se jim věnoval zkušený trenér.



TRÉNINK SKOKANA

Trénink skokového koně se skládá z přiježděnosti koně,skokové gymnastiky a ze systematického školení v mechanice skoku a v technice skoku.Vhodným doplňkem je cvalová a dechová práce.

Teprve po zvládnutí základního výcviku koně můžeme přejít na trénink skokana.Musíme dbát na to,že ani kůň s vynikajícím předpokladem pro skákání a s dobrou ježděností získanou již v základním výcviku nepřipravíme jen skákáním.Klademe důraz na přiježděnost,kterou stále zdokonalujeme drezurou a s prací na kavaletách.Drezurou a skokovou gymnastikou získáme kromě poslušnosti a ovladatelnosti koně i jeho obratnost a hlavně jeho fyzickou připravenost.

PŘIJEŽDĚNOST

Častými přechody z vyššího chodu nebo ruchu a naopak zlepšujeme prostupnost koně a jeho poslušnost na pomůcky jezdce.I když se snažíme nyní už s většími požadavky zdokonalit přiježděnost koně,není na škodu se jednou za čas vrátit na začátek a vše zopakovat.V této fázi výcviku je důležité,aby kůň ihned a ochotně reagoval na pomůcky jezdce,který stupňuje požadavky jako například nacválat z couvání bez zastavení a podobně.

SKOKOVÁ GYMNASTIKA

Do skokové gymnastiky zařazujeme podobná cvičení jako například řadu čtyř až pěti max. 0,20m vysokých kavaletů položených za sebou ve vzdálenosti asi 1,20-1,30m. Za tuto řadu kavalet stavíme ve vzdálenosti kolem 2,80m svislou překážku později i šířkovou.V prvním měsíci nepřekračujeme výšku 1m,ale postupně překážky stupňujeme jako například řada kavaletů max. 0,20m vysokých položených za sebou ve vzdálenosti 1,20-1,30m za tuto řadu postavíme ve vzdálenosti asi 2,80m svislou překážku a za ní ve vzdálenosti 3m další svislou překážku.V příštím cvičení překážka za kavalety ještě nepřesahuje 1m,ale můžeme ji rozšířit na šířku až 0,90m.Pokud je kůň při nájezdech a skákání z klusu na těchto kombinacích klidný a soustředěný a po doskoku plynule cválá na správnou nohu přejdeme ke skokové gymnastice ze cvalu.Později přidáváme další skoky ve výšce do 1m ve vzdálenosti 3,50m. 3-4 svislé později i šířkové překážky.Pozor při skokové gymnastice ze cvalu se řada kavalet které byli položeny za sebou ve vzdálenosti 1,30m posouvá na vzdálenost asi 2,50m,nebo se odstraní a dá se jen jedna a za ní ve vzdálenosti 3m menší svislá překážka.Viz schéma skoková gymnastika.Pro gymnastické cvičení a mechaniku skoku je mnoho možností postavení překážek.Lze skákat i řadu překážek do oblouku.


KONDICE A DECHOVÁ PŘÍPRAVA

Kondici a dechovou přípravu provádíme nejčastěji v terénu,kde můžeme provádět cvalovou práci na rovných úsecích,pro posílení svalstva provádíme chůzi do kopce a z kopce.

TECHNIKA SKOKU

Techniku skoku na vyšších překážkách začínáme nejdříve naznačením odskoku kavaletou nebo bariérou postavenou ve vzdálenosti 3-3,50m,7m,10,50m před vyšší překážku.Ke konci tréninkové hodiny kavaletu před vyšší překážkou odstraníme.Rovněž při nácviku techniky a pozornosti za vyšší překážkou,pokládáme za ní ve vzdálenosti 3,50m kavaletu,kůň tak zjistí ,že i po překonání vyšší překážky musí být pozorný.

Když kůň zvládá techniku skoku ve cvalu na různých jednotlivých skocích a kombinacích a po skoku cválá klidně a pozorně na správnou nohu přejdeme k tréninku na parkuru.Parkur se skládá z rozmanitých překážek a kombinací, které výškou a šířkou nepřesahují dosud dosud požadované rozměry.Kombinace dvojskoků a trojskoků je lepší začínat skákat nejdříve na šířkovýškových překážkách potom na kombinaci svislích a nakonec na kombinaci oxérů. Při trénování na parkuru překážky nepřekračují výšku a šířku soutěže na kterou koně připravujeme.V pokročilejším tréninku můžeme v přípravném období jednou za měsíc na některé překážce,kterou již kůň dobře zvládal vystupňovat požadavky.Na toto cvičení postavíme svislou překážku o výšce asi 1m,když jí kůň překoná o něco jí zvýšíme.Skočíme ji a rozšíříme asi na 0,90m a skočíme.Pokud kůň skáče v klidu a pozorně upravíme překážku na oxer o výšce 1,20m a šířce 1m vždy jen s jedinou zadní kladinou.Ve vzdálenosti 10,50m před tento oxer postavíme lehkou svislou překážku vysokou asi 0,80m.Jestliže kůň tuto kombinaci správně překoná oxer o 0,20m snížíme a ještě jednou skočíme.Při příštím tréninku překážku změníme,použijeme například zeď,bulfinč,branku,viadukt… Při skákání vodních příkopů začínáme na mělkém příkopu s pevným dnem,asi 1030m širokým.Tuto šířku kůň zvládne překonat i z kroku.Pokud kůň projde vodní příkop klidně a bez strachu krokem při nájezdu ze cvalu jej zřejmě bez bázně skočí.Jestliže kůň odmítá skočit skáčeme za zkušeným koněm.Jestliže kůň skočí ochotně,ale doskočí do vody,postavíme nad střed vodního příkopu kladinu.Jakmile kůň překonává příkopy správným způsobem pokládáme za příkop na straně doskoku bíle natřenou lištu.Jakmile i takhle kůň překoná příkop správným způsobem můžeme jej kombinovat s jednoduchými překážkami.Potíže na vodních příkopech vyplývají z nesystematického tréninku a z nedostatku správně upravených cvičných ploch a příkopů.Změna prostředí tréninku a skákání různých barevných a rozmanitých překážek vede ke zdokonalování techniky skoku

Demi 3

13. ledna 2009 v 20:12 | Marťulka |  Demi Lovato
Demi LovatoDemi LovatoDemi LovatoDemi LovatoDemi LovatoDemi LovatoDemi Lovato

Hra na PC

13. ledna 2009 v 20:06 | Marťulka


Splň si své přání a ve hře Svět koní: 'Já chci jezdit', kde není tvou jedinou starostí získat koníka, ale také se o něj patřičně starat. Musíš ho krmit, kartáčovat, dávat mu vodu a když svou práci budeš vykonávat svědomitě, bude tvůj koník krásný a šťastný. S pomocí přátel a instruktorů naučíš koníka jezdit, skákat a ukazovat nacvičené figury. Pokud to vše zvládneš, odmění tě hra novými místy, kde se můžeš s koníkem projet. Pečuj o svého koně a věř, že nenajdeš lepšího přítele.



HRa NA pC JA CHCI JEZDIT plna hra o konich vyskoušej jej































Do sedla

13. ledna 2009 v 20:00 | Marťulka





Do sedla

Nasedání
Postav se k levému boku koně hlavou k ocasu, otěžě drž v levé ruce.Vlož levou nohu do třmenů.Přidrž se zadní rozsochy sedla a švihnutím volné nohy přes záď koně nasedni do sedla.
Třmeny
Zkontroluj délku třmenů:Polož pěst na přezku- třmen by ti měl sahat do podpaží.
Sesedání
Když chceš bezpečně sesednout, nejprve vytáhni nohy ze třmenů.Předkloň se, švihni nohou přes záď koně a seskoč na zem.
Začínáme
Základem je dobře se usadit v sedle.K vydávání pokynů (rychleji, pomaleji, obrat) slouží jezdecké pomůcky.Jsou to holeně, otěžě, přenášení váhy, hlas, ostruhy a bičík.
1.Otěžě drž mezi palci a malíčky.
2.Dívej se přímo před sebe.
3.Seď uvolněně, ale vzpřímeně.
4.Drž lokty u těla.
5.Přední část chodidla spočívá ve třmenu, paty míří dolů.
Klus
Než se dostaneš do rytmu klusu, bude to trochu kodrcavé.Musíš se naučit zvedat a klesat ve třmenech podle kroku koně.
Cval
Po zvládnutí základních technik jízdy, můžeš zkusit uvést koně do cvalu.Pobídnni svého koně z klusu.Seď volně a vychutnej si jízdu.
Trysk
Jakmile se zdokonalíš ve cvalu, naučíš se i ,,lehkému" sedu při trysku, který dává koni dostatek volnosti ke zrychlení.Tento cvik se snáze provádí se zkrácenými třmeny, za stálého udržování rovnováhy s prošlápnutými patami.Pak zkrať otěžě a mírně se předkloň.Seďet budeš na samém předním okraji sedla.Pohyb koně tlumí nohy a chhodidla.






Sedy

13. ledna 2009 v 19:59 | Marťulka

SEDY

Při jízdě na koni jsou rozlišovány dva sedy:
* Drezůrní sed
Vzpřímený sed s dlouhýma nohama je určen pto ježdění drezurních cviků. Až se naučíš sedět uvolněně bez ztráty rovnováhy, můžeš si k tomu nacvičit nutné držení těla.
* V sedle se posuň co nejvíce dopředu
* Udělej se co největší: Napřim páteř, drž hlavu vzhůru a dívej se před sebe.
* Nech nohy viset co nejhlouběji, aby se po celé délce dotýjaly těla koně.
* Otoč kolenní čéšky dopředu - špičky tvých nohou tam tam potom budou ukazovat také
* Snaž se mít chodidlo na nejširším místě na třmenu - asi tam, kde vyrůstá malíček. Paty tlač dolů.

* Lehký sed
Lehký sed odlehčuje koňský hřbet a používá se především v terénu a při skákání. V protikladu k těžkému drezurnímu sedu se při něm svrchní částí těla z kyčlí vykláníš směrem dopředu. Tvůj zadek se mírně zvedne ze sedla.
* Zapni si třmeny o dvě až čtyři dírky kratší.
* Kolena se ti tak dostanou v sedle výš a leží ti tak v sedle víc dopředu.
* Dej na dobré, pevné sevření kolem! Napni přitom pořádně stehení svaly.
* Holene nech a podbřišníku. Nesmí sklouzávat dozadu.


Skoky

13. ledna 2009 v 19:58 | Marťulka










Skoky

Když se cítíte v sedle jistě, můžete zkusit skákat.Zkoušet by se mělo skákat přes jednotlivé kavalety nebo přes kříž, který by ale neměl být vyšší než 50cm. Při této výšce překážky udělá kůň jen jeden docela malinký skok. Mohl by překážku pouze překročit. Nevzniká tedy žádné nebezpečí, že při skoku vyletíte ze sedla. Přesto je i taková malá překážka na začátku výukjízdy na koni vzrušující a dává vám správný cit pro skok.Naklusejte s koněm na překážku.Pár metrů před ní vezměte otěžě do vnější ruky a tou druhou se chyťte koně za hřívu.Přejděte do lehkého sedu.Energicky koně pobízejte stehny, zejména pokud zaváhá nebo zpomalí.





Skoky koní

Nájezd na překážku
Na překážku najíždí jezdec v pravidelném tempu a rytmu.Jezdec holeněmi koně pobízí, aby kůň před překážkou nezastavil.Jezdec by se měl snažit navádět koně na překážku rovně, aby kůň byl před odskokem v optimální rovnováze.Typ překážky určuje také tempo, ve kterém jezdec na překážku najíždí.Šířkové skoky vyžadují rychlejší tempo.Ruce jezdce sledují hlavu koně a posunou se dopředu ve chvíli, kdy kůň před odskokem natahuje a snižuje krk, a tím mu uvolní prostor k odskoku.
Odskok
Aby se kůň mohl připravit ke skoku, sníží před odskokem hlavu akrk. při odrazu podsune kůň zadní končetiny hodně dopředu pod sebe a zvedá krk. Následuje zdvižení předních končetin, napnutí a odraz končetin zadních. Ve chvíli, kdy se kůň odráží od země, musí jezdec přenést svou váhu dopředu a sledovat pohyb koně, tzv. jít s pohybem.Při tom jezdec dbá na udržení lehkého kontaktu s hubou koně a ve chvíli, kdy se kůň odráží od země. Predkloní-li se příliš brzy, vyvede koně zatížením předku z rovnováhy. Nepředkloní-li se včas jde naopak " za pohybem" a tahá koně za otěže.
Nad překážkou
V této fázi má kůň všechny končetiny ve vzduchu a v podstatě se " vznáší " nad překážkou. Kohoutek je v tomto momentě nejvyšší bod těla koně. Končetiny jsou pokrčeny a přitaženy k tělu. Jezdec nesmí koně v této fázi rušit, neboť vyžaduje koordinaci všech svalových partií. Tahání za otěže má za následek, že kůň nemá prostor k natažení krku a nemůže dobře přitáhnout přední končetiny k tělu. Behem letu se jezdec připraví k doskoku, a proto by se měl dívat stále před sebe. Hledí-li jezdec směrem dolů, Bude zaostávat za pohybem.
Doskok
Při doskoku kůň natáhne přední končetiny, které dopadají na zem jako první. V momentě, kdy se dotknou země, zvedně kůň krk, aby získal rovnováhu a ztlumil dopad přenesením váhy na záď. Zadní končetiny dopadají téměř do stop předních končetin a kůň opět přejde do normálního cvalového nohosledu. Při doskoku nesmí jezdec bezvládně dopadnout plnou váhou do sedla. Jakmile dopadnou zadní nohy koně na zem, pobídne jezdec koně holeněmi vpřed.














// //

Western

13. ledna 2009 v 19:56 | Marťulka

Western Pleasure

Je z pohledu neznalce úplně jednoduchá disciplína, z pohledu jezdce či trenéra technická disciplína, do které připravit koně by mohlo být zajímavou výzvou, a z pohledu rozhodčího snad nejtěžší soutěž na rozhodování, zejména když se sejde několik přibližně stejně dobrých dvojic. O co zde běží?
Skupina koní s jezdci vjede do arény, kde se všechni koně dohromady dle pokynů rozhodčího pohybují po obvodu soutěžní arény krokem, klusem nebo cvalem, a to postupně v obou směrech. Často jsou také na konci soutěže požádáni jeden po druhém o zacouvání.
Kůň by měl být během soutěže uvolněný, reagovat ochotně a ihned na téměř neznatelné pomůcky a předvádět westernový ideál chodů koně, tedy chody v přiměřeném tempu, pravidelné a plynulé, žádné šourání nohou, ale na druhou stranu pohodlné na vysezení. Přitom by měl nést pěkně hlavu (kousíček před kolmicí, temeno přibližně v roviě kohoutku), a zároveň by měl být veden na rozumně volných otěžích. Dokáže to váš kůň, navíc v cizím prostředí, vedle cizích koní (hřebci, klisny i valaši pohromadě), s hudbou a diváky okolo arény?
Tato soutěž se nehodnotí body, rozhodčí na konci stanoví pořadí, v jakém se dvojice ideálu přiblížily, s přihlédnutím k závažnosti nedostatků, kterých si během soutěže všimnul.

04.01.2008


Western

Obrazek

Westernové ježdění má původ ve využití koně jako pomocníka při práci s dobytkem. Ve zlaté éře kovbojů, kdy byl kůň jejich hlavní pracovní nástroj a pomocník, se formovaly požadavky na ideálního kovbojského koně. Musel být odolný a vytrvalý, aby zvládnul celodenní práci pod sedlem. Musel mít pohodlné chody, aby na něm nebylo jeho jezdci zatěžko vydržet celý den. Musel mít dobrou klidnou povahu, být ovladatelný, ale také inteligentní a samostatný, když to situace vyžadovala. Musel se jistě pohybovat v terénu a nelekat se ani v nebezpečně vyhlížejících situacích. Žádaný byl cit pro krávu, tedy schopnost samostatně pracovat s určeným kusem dobytka, což značně ulehčovalo honákům práci. Musel být silný a mít dobrou stabilitu, aby dokázal udržet krávu chycenou do lasa, které bylo připevněno k jeho sedlu. Musel být rychlý a umět okamžitě měnit směr. A jistě si umíte představit, jak si jezdec cenil koně, který ho při prudkém zastavení nevymrštil ze sedla, ale naopak podsadil zadní nohy pod sebe a lehce sklouzl, aby v zápětí dokázal vystartovat požadovaným směrem, byť by to znamenalo nacválat na opačnou stranu.
Není divu, že se tyto vlastnosti koní začaly prověřovat v soutěžích. Všechny současné westernové disciplíny jsou od těchto požadavků na pracovního kovbojského koně odvozeny. Také úbor, ve kterém se ve westernových disciplínách soutěží, i výstroj koně přetrvaly: Člověk má při soutěži mít na sobě dobře padnoucí, čistý westernový oděv, k tomu patří i westernový klobouk, boty, košile nebo blůza s dlouhým rukávem, v některých disciplínách mívají jezdci přes kalhoty navlečené i dlouhé kožené pracovní nebo show chaps (dle disciplíny). Pokud jezdec používá ostruhy, musí být tyto také "kovbojské", tzn. s volně se protáčejícími ozubenými kolečky. Koně jsou předváděni s westernovým sedlem. Uzdění rovněž odpovídá tradici - při práci se používala jednoduchá páková udidla (při jednoručním vedení koně je možné druhou ruku využít k práci). Proto jsou šestiletí a starší koně vedeni jednoručně na páce, mladší koně bývají vedeni také obouručně buď na hackamore (bosalu), které je bez udidla, nebo na kroužkovém udidle.
A jaké že jsou dnešní westernové disciplíny? Královskou disciplínou, zařazenou i do Světových jezdeckých her, je reining. Škála dalších westernových soutěží je široká, u nás se jezdí western pleasure, trail, western horsemanship, western riding, superhorse, freestyle reining, barrel race a pole bending. Mladí jezdci mají také svou rychlostní disciplínu, kterou je stake race. Práci s dobytkem bychom mohli vidět v soutěžích team penning, cutting nebo working cow horse. Nejezdeckou předváděcí disciplínou je showmanship at halter.
Dále jsou oficiální hry - flag race, ribbon race, boot race, katalog race, keyhole race, Nez Perce stake race a rope race. Hry se od soutěží liší tím, že se v nich nedá získat mistrovský titul. Jedou se na čas.
Pro chovatele amerických plemen koní je také významná disciplína halter. Ta se ovšem nevztahuje jen na westernové koně, jelikož quarteři, painti a appaloosy, pro které se disciplína vypisuje, nejsou zdaleka jenom koně na western.Obrazek




// //

O Koních

13. ledna 2009 v 19:53 | Marťulka |  Přiběhy
Jak to všechno začalo a skočilo...



Bylo to asi tak před deseti lety, když mi bylo pět. Byly Vánoce a já si hrozně přála koníka, věděli o tom snad všichni. Všechny děti i učitelé ve školce, rodiče, věděli to i kamarádi, babička a samozřejmě i Ježíšek.



Když jsem jako každý rok rozdávala dárky, mamka mi pak řekla ať se jdu proběhnout ven, do čerstvě napadlého sněhu. Souhlasila jsem a jak jsem běžela, tak jsem o něco zakopla. S ubrečenýma očima jsem se podívala o co jsem sebou plácla. Byla to nějaká noha. "Co to je?" povídám. Šla jsem se tam podívat a co nevidím: "Koníček! Jupí, dostala jsem koníčka!!" Všichni se ještě pořád smály tomu, jak jsem se tam rozmázla. Já jsem z toho, že jsem dostala koně málem omdlela. "Jak se bude jmenovat? Je to holčička, tak vymysli nějaké moc pěkné jméno." Říkal mi taťka. "No........počkej!" odběhla jsem do domu a vytáhla jsem jednu knížku. Po chvilce jsem přiklusala
zase zpátky ven. "Lady, Lady, Lady! Bude se jmenovat Lady!" "No to je hezké jméno, dala sis opravdu záležet." Chválili mě mamka a taťka. Od té doby jsem byla pořád u Lady. No, dá se říct, že jsem s ní vyrůstala. Měla takový moc hezký box, který mi táta- kutil udělal a já odmítala spát v normální lidské posteli. Byla jsem hrozně uražená a s nikým jsem nemluvila. V zimě jsem samozřejmě musela spát v posteli, ale to bylo keců! A v létě na mě mamka prý už neměla nervy a myslela si, že jí odvezou. Tak mi nakonec stejně ustlala u Lady a já zase prosadila svou. U Lady v boxu mi bylo krásně teploučko a od té doby jsem byla pořád nesnesitelnější a nesnesitelnější. Když jsme s Lady trochu vyrostly, tak jsem si pořídila helmu na koně a chapsy. Po nějaké době jsem dostala jezdecké boty a sedlo. Ohlávku jsem si spolu s uzdečkou zakoupila v jednom obchodě. Jednou jsem si poprvé vyrazila s Lady na dlouhou projížďku. Vzala jsem sebou i moji nejlepší kamarádku Nikolu. Jeli jsme přes les, přes louku a taky Lady jednou projela bahnem, a to jsem se na ni zlobila protože mě neposlechla. Dojely jsme k takovému hotýlku a Nikča hlídala Lady venku, zatímco já běžela na WC pro namočené ubrousky a koupila jsem pro Nikolu a pro mě takové pendreky. Umyla jsem těma ubrouskama Lady a vyrazily jsme zase na cestu. Viděla jsem takové krásné místečko ve stínu. Bylo pěkné vedro, takže stín byl málo kde. Okamžitě jsem tam zamířila a sedly jsme si s Nikolou do stínu pod velkou vrbou. Bylo to u vody, takže se mohla Lady kdykoliv napít a najíst čerstvé travičky. Já i Niki jsme vybalily jídlo, které jsme si zabalily s sebou na svačinku. Lady po chvilce lenošení ve stínu vstala a šla se proběhnout. Krajina byla opravdu moc krásná: Malé místečko pod velkou vrbou bylo ve stínu, kam jsme si sedly a před námi byla nádherná zelená tráva a krásně čisté jezero. Okolo poletovaly vážky a motýly. Sem tam proletěl i nějaký ten ptáček. Byly jsme z toho sluníčka tak zblblé, že jsme usnuly a zapomněly na Lady, která tam klidně ležela. Po nějaké půlhodince jsme se vzbudily a... "Né, Lady, né, nelez do toho jezera, budeš celá mokrá, a budeš mít promočenou ohlávku, která dlouho schne, Lady, okamžitě vylez!!" Ale to už byla po kohoutek ve vodě. "Hm, super!" Vzdychla jsem si. Potom jsme strávily nejmíň hodinu a půl sušením. Samozřejmě se oklepala a všechna přebytečná voda (které bylo víc než dost) skončila na nás. "No to je úžasný," vzlykla tentokrát Nikola, "ta tvoje Lady už je suchá, ale co my dvě! Už s tebou nikdy nikam nejdu!" Ach jo. To je skvělí, už ani Nikola není moje kámoška, a co teprve Lady. Moc jsem se na ni zlobila, ale ona za to nemohla. Chtěla se jenom zchladit. Cestou zpátky domů semnou Nikola nepromluvila ani slovo. Teda vlastně dvě krátké věty a to už jsme byly u ní před domem: "Příště, až s tebou zase někdo pojede, tak si tu svojí kobylu hlídej! A semnou už nepočítej!" Práskla dveřmi Nikola. Dřepla jsem si na Lady a vyrazila domů. Dnes bych kvůli takové prkotině nebrečela, ale dřív jsem se rozbrečela jako...... však vy víte. Doma jsem všechno vyklopila mamce. Ta mě uklidňovala: "Jestli je Nikola taková, tak to není žádná kámoška a stojí jedině za prd. A Lady to určitě neudělala schválně, takže nebreč, to bude v pořádku a s Nikolou se budeš bavit dál."
"Tak dobře. Děkuju mamí." Řekla jsem s ubrečenýma očima. Pak jsem se snažila na to nemyslet a šla jsem ustájit Lady, a taky jsem jí tam dala oves a pár mrkviček. Jednoho krásného dne jsem se šla podívat
na internet na nějaký jezdecký klub. Našla jsem jeden klub který se jmenoval Podkova a okamžitě jsem se tam se svolením mamky a taťky přihlásila. "No jo, první den do jezdeckého klubu." Říkala jsem si s trémou, která mi byla vidět i v očích. "Ahoj, Katko, tak co, kolik ti je?" "Patnáct, trenére." "A jak je to s koňmi? Máš koně? A jsi začátečník, pokročilá, a nebo umíš jezdit výborně?" "No, tak mám pětiletou kobylu Lady, a jsem mírně pokročilá." Odpověděla jsem mu. "A máš tu tvoji Lady tady?" Zeptal se mně. "Ano, mám. Mám tu i sedlo, uzdu a ohlávku, jezdecký boty, helmu..." "Ano, ano. To stačí, umíš skákat? "No.... jasně že ano." "Takže můžeme začít. Dojděte si pro koně a pro věci, co budete s sebou potřebovat." Tak jsem si došla pro Lady, sedlo, ohlávku, uzdu, boty, helmu a bičík. Osedlali jsme si koně a jeli jsme do jízdárny. Byla fakt moc hezká, to musím uznat. "Jedeme klusem na pravou ruku, pomalu zrychlujeme do cvalu. Zastavte si koně a jdeme na kavaletky!" Všude se ozvalo tiché "nee", ale já mám kavaletky ráda. K našemu trenérovi přistoupila malá holčička a ta mu povídá: " Co to jsou kavaletky?" "Ale, ty malá treperendo, ty nevíš, co jsou kavaletky? Už jsme ti to vysvětlovali nejmíň dvacetkrát! No tak teda kavaletky jsou `tyče´ mezi kterými kůň kluše, nebo chodí, a tak......." "Aha, děkuju!" Poděkovala vzorně ta malá holka. "No tak jdem na ty kavaletky.... šup! Rozestavte je!" Hotovo. "A teď klusejte mezi kavaletkami.......... a teď přejděte do kroku. Tak. Hodiny skončily, můžete jít domů. Mějte se hezky, já to tady uklidím, a v pátek tady!" No, první trénink je vždycky hrozný, ne? Tak příště půjdu určitě taky.



Odvedla jsem Lady do boxu a vyhřebelcovala jsem ji a vyčistila jsem ji kopyta a box. Dala jsem jí jako odměnu jablko, to má moc ráda. ♥





Česky teplokrevník-Obrazky

13. ledna 2009 v 19:48 | Marťulka |  Obrazky KoNí

Arabsky plnokrevník-Obrazky

13. ledna 2009 v 19:46 | Marťulka |  Obrazky KoNí
Koně, arabský plnokrevníkFotky koní, vítrFotky koní, bílý arabský plnokrevníkArabský plnokrevníkBílý kůň, Arabský plnokrevníkBílý Arabský plnokrevníkBěh, koněPortrét koně

-Frisky Kůň- Obrazky

13. ledna 2009 v 19:43 | Marťulka |  Obrazky KoNí






Snad se Vam Můj Blog líbil